Zase se u mě objevuje ta otravná únava, jak já ji nenávidím... Mám ještě tolik práce, teď se mi vážně nehodí. Jen nevím, jak ji poslat pryč...
Můj život tak nějak pokračuje dál a já ani nevím, co se kolem mě děje. V podstatě se mi daří, ale nějak nemám sil na to si to vychutnat... Spíš mě každá moje malá výhra přivádí na hnusné myšlenky - otravuju sama sebe tím, že si říkám, že teď to vyšlo, ale co příště... To všechno místo toho, abych se radovala...
Mám nutkání postavit si kolem sebe zeď... Zavřít se někam a nevylézt, už nikdy...
Myslela jsem si, že když se HO zbavím, bude zase všechno dobrý. Byla to sice pravda, ale tím, že jsem se s ním přestala trápit, mám spoustu času a můžu řešit pitomosti.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat